Kyselo

Do hrnce s vodou dá se určité množství kyselého zelí, podle toho, pro kolik osob se kyselo vařit chce a několik hrstek krupice, avšak zase ne tolik, aby kyselo bylo příliš husté. Když vše se uvaří, usmaží se na rendlíčku či kastrolu na hnědo na drobno rozkrájená cibule, která se do kysela přidá, aby chuť jeho se zvýšila. K jídlu tomuto jedí u nás lidé „míchanky“, rozmíchané brambory (do nichž přilévá setrochu syrového mléka, aby se mohly rozmíchat) se smaženou cibulkou, nebo rozklofané brambory mnohdy se škvarky (oškvarky), nebo brambory na loupačku či lupku, též na vysypanou zvané.

Zelnice

Zelnice vaří se u nás na dvojí způsob. Prvý jest jednoduchý: Do hrnce dá se vařit zelí podle počtu osob, pro kolik se zelnice vaří a nalije se naň přiměřené množství vody tak, aby bylo vidět, že jest to polévka. Když zelí jest již dostatečně vařené, přivaří se zápražkou či jíškou a přidá se k němu usmažená, na maličké kousky nakrájená cibule. Pak nechá se vše ještě povařit a zelnice je hotova. — Druhý způsob zelnice liší se od vaření prvého tím, že místo osmažené cibule přidá se do zelí mléko, kteréž se s moukou rozkvedlá, načež nechá se v zelnici řádně povařit.

Kočičí minet

Zvláštním druhem jídla jest tak zv. kočičíminet. Jídlo toto připravuje se tím způsobem, že se kyselo dobře promíchá s míchankami. I na tomto jídle mnozí si pochutnávají.

Praskance

Z těsta, které jest již rozváleno a připraveno na krájení nudlí, nařeží si děti kousky, upečou na plotně a pak pojídají. Pečivu tomu říkají děti praskance.

Praskance či šumpláty

Oloupané brambory rozstrouhají se na struhadle. Z takto rozstrouhaných brambor připraví se těsto přidáním patřičného množství mouky (což řídí se podle množství brambor), přidá se k tomu dále jedno nebo dvě syrová vejce, osolí a vše dobře na vale propracuje. Pak nařeže se těsto na kousky, kteréž se válečkem na dosti tenké plátky rozválejí a na plotně nebo v troubě upečou. Kdo chce si ještě lépe pochutnat, upečené praskance maže si sádlem.

Boží milosti

Těsto připraví se podobným způsobem jako k dělání nudlí, rozřeže se na dílky, do každého z nich udělají se tři dírky a dají se na kastrolu v omastku smažit. Zákusky tyto předkládají hospodyně u nás nejvíce kněžím, když do statků za nějakou příčinou přijdou.

Burášky

Burášky jsou zvláštním druhem koláčků a liší se od těchto tím, že nejsou uvnitř promazovány. Burášky tyto rozkrájené dávají hospodyně do omáčky, připravené z mléka, zavařené syrovou moukou. Jako přípravu dává do ní hospodyně sůl, květ a skořici.

Sladkejvocítek

Uvaří se švestky, vyberou se z nich pecky, a v cedítku přecedí. Pak se do nich přilije tak zvaná „břečka“, odvar to ze švestek, vše náležitě rozmačká, nakrájejí se do toho buráčky a pak jídlo se jí. Jídlo toto dělávaly hospodyně kdysi o posvícení.

Kocmatice

Nakrájejí totiž na krajíčky buchtu a tyto krajíčky namáčejí pak do (rozklofaných) rozkvedlaných vajec, načež je dávají na kastrol do omastku osmažit. Kocmatice které pečou hospodyně v pondělí svatodušní, bývají vždycky vítanou pochoutkou.

Šuska

Oškrábou brambory a dají do hrnce. Když se uvaří, posypou se přiměřeně moukou a udělá se do všech několik otvorů, aby se vše mohlo dobře povařit. Když jest všecko vařeno, sundá se šuska s plotny, osolí a nyní se musí dobře rozmíchat. Toto jídlo všelijak lidé upravují. Někde jídají ji omaštěnou a posypanou tvarohem, jinde s mákem, onde zase s „pracharandou“, též „prachandou“ nebo „pracharandou“, politou ještě mlékem.

Sekanice

Sekanice jest svátečním jídlem venkovanů. Jídlo toto připravuje se na Bílou sobotu a již po vzkříšení může se jísti. Zpravidla však nechává se na Hod boží velikonoční. Připravuje se takto: Na drobné kousky se rozkrájí mazanec nebo buchta, rovněž na drobno vařené vepřové maso nebo telecí, a kvůli větší chuti přidává se ještě šunka. Pak se do toho rozbije několik vajec, mnohdy i přes 20 podle toho, na kolik pekáčů hospodyně sekanici chce dělat, k tomu přidá se ještě několik lžic sádla, sůl, koření, česnek, někdy též kundrlátek nebo mladé kopřivy na drobno rozřezané. Na to se vše důkladně promíchá a dá na pekáč péci. Jídlo toto jest pochoutkou všech a připravuje se téměř v každém obydlí.

Cmunda

Syrové brambory oškrabané se rozstrouhají a přecedí. K nim přidá se několik vařených brambor, které rovněž se rozstrouhají a se syrovými promíchajík těmto rozstrouhaným bramborům přidá se trochu syrové mouky, dvě nebo i více vajec, podle toho, mnoho-li se cmundy dělá, omastek, sůl, škvarky, kmín, česnek, jímž mnohdy se nešetří, na drobno rozsekaný kundrlátek, majoránku a pepř. Nyní se vše důkladně promíchá a dá na pekáč nebo kastrol do sádla péci. Na pečené cmundě někteří lidé velice si zakládají.

Martinské rohlíky

O svatém Martině pečou hospodyně tak zv. „martinské rohlíky“, které mají tvar podkovovitý a jsou buď bělové (z vejražky), nebo pšeničné; uvnitř pak jsou pomazovány hruškovými nebo švestkovými povidly.

Sepsal: Josef Boháč