Rodina židovských obchodníků Lamplů je prvně uváděna v Bechyni v  roce 1797 – to je uváděn Jakub Lampl a jeho syn Izrael, střižní obchod, obchod s peřím a vlnou. V roce 1814 jsou uváděni Jakob Lampl se synem Josefem v židovské ulici domě čp. IV.

V roce 1880 kupuje dům na náměstí čp.103 ( pod poštou) od nájemce hostince Matěje Kuchty obchodník Ludvík Lampl.

Z bývalé hospody seřizuje smíšený obchod. Byl to ale neobyčejně prohnaný „kupec“, protože společně s obchodníkem Popprem z náměstí čp.42 vyhlašují bankrot. Mají to dobře spočítáno, správně odhadly, že na 40 výročí panování císaře Františka Josefa bude amnestie a tak se na to řádně připravili. Lampl přepsal obchod na manželku, dům na tchána, polnosti a výrobu kořalky na syna. Odseděl si jen necelé dva měsíce v krajském arestu v Táboře a poté vesele dál obchodoval. Obchod byl přepsán 27. února 1885 na Františku Lamplovou a nesl název Obchod v střižnén a smíšeném zboží v Bechyni.

Předtím stihl před obecním úřadem předstírat nemajetnost, žádal na něm vysvědčení chudoby. To obdržel a vyslal za erární peníze svoji dceru na léčení do Františkových lázní.

Jeho syn nebyl v městě oblíben, protože se spojil s knížecími úředníky a společně s nimi prováděl zajímavé obchody s dobytkem, které mu nápadně pomohly ke zbohatnutí. Časem k tomu přidal i prodej zvěře .

V rodině Ludvíka Lampla ještě žil jejich děda, výměnkář Petržílek Karel, který zastával funkci sluhy v synagoze.

Majitelem domu na náměstí byla rodina Lamplů až do II.sv. války. Posledním majitelem domu byl František Lampl, papírenský úředník v Praze. Jeho otec, Ludvík Lampl zemřel v roce 1940, obchodoval s kořalkou, ale byl hlavně zemědělec, který z židovských vlastníků půdy byl jediným, který ji sám obhospodařoval.

Do rodiny patřil ještě syn Jindřich a dcera Irma, která zastávala kancelářské místo v Českém Krumlově a Pokorný Václav, vyznáním římskokatolického, který zde byl zaměstnán jako kočí a čeledín na hospodářství.